Town Brewery in Domažlice/Městský pivovar v Domažlicích

I read in the terms of use of the #beersaturday tag that we can write in any language. Since my English is very below average, I will write this article in Czech. If a user of another language wants to read it, they can use one of the translators.

Je to právě měsíc, co jsem o weekendu ze smutných rodinných důvodů pobýval v Domažlicích. A abych na všechno nebyl sám, přivezl jsem si už v pátek večer skupinu kamarádů. Co večer dělat ? Najít řemeslný pivovar a tento navštívit. Nebyl vůbec problém jej najít.

Městský pivovar Domažlice se vynacházel asi 200 metrů od mé dočasné postele a skládal se kromě vlastního provozu z pivnice a z restaurace. Původní byla budova sladovny, zbytek byl dostavovaný.

Taková perlička... Zrovna probíhaly volby do krajských zastupitelstev a do senátu. Jinde se konají ve školách... V Domažlicích v pivovaru.

Tak co má člověk v pivovaru dělat... Degustovat pivo? Besedovat s přáteli? Snažit se o zajímavé fotografie? Tohle je pokus o třetí možnost.

Jeden prosvěcuje sklenici mobilem, druhý fotí... Podařila se zajímavá fotografie? To ať posoudí laskavý čtenář a pozorovatel. (Já s "uměleckostí" spokojen nejsem.)

Fotografie je vlastně nepovedená. Vběhl mi do ní občan-konzument. Ale náhodně se zadařila malá hříčka. "PIVNICE DOMA". ŽLICE jsou zakryté. Já vím, je to poněkud infantilní... Ale co by, nechám to tu.

Ale abych přešel k pivu. Nejsem žádný znalec. Chutná-nechutná, diacetyl - ano/ne, pitelný/nepitelný, ráno hlava nebolí/bolí. Pivo chuťově hořké, sladké, slané nebo kyselé. To všechno v různé míře. Pak ještě poznám pivo teplé/studené/přechlazené.

Naštěstí pro pivní negramoty mého druhu obsahuje nápojový lístek podrobný popis, co bych měl při degustaci vnímat a prožívat. Ale ouha. Tenhle popis je tu jen v češtině. Nebo by byl na vyžádání i v angličtině? Nebo spíš v němčině?

Pivovarem vedou různé prohlídkové trasy s popisky. Zařazuji jeden z informačních panelů. V češtině a němčině. Jsme pár kilometrů od bavorské hranice. Oba jazyky jsou tu domácí. Domažlice jsou v němčině "Taus."

Dnes na čepu... Poctivá spodně kvašená světlá desítka. Přece to nebudu celé přepisovat... Pojmy "alkohol, EPM a IBU" jsou snad mezinárodní. Počítejme 25 Kč na 1 EURO. Ale cena u řemeslného piva není kritériem.

Tímhle pivem jsem začínal. To si ještě pamatuju. Jeho popis, toť vrcholné slovesné dílo umělce okresního formátu. Dozvídáme se, že pivovarský sládek se jmenuje Bohuslav.

Čerchov, to je místní velehora. 1042 m. I já ji kdysi zdolal... Stejně se jmenovalo i domažlické regionální pivo před rokem 1989. Vzpomínám si na jeho etikety. Na tehejší chuť už ne. Teď mi to přišlo hodně málo hořké...

Tuto pivo mi přišlo nejchutnější... Ale pivo je věcí individuální chuti a zvyku.

Pšeničné pivo je zkrátka pšeničné pivo. Tam ten banán a hřebíček trochu cítím i já. A jel jsem postupně celý pivní nápojový lístek, tak tohle taky nevynechám.

Místní dialekt neumí vyslovovat samohlásky na začátku slova. Vkládá před ně "h". Takže tu nepijí ALE, ale HALE. Ha do dna!

Všimněte si obdélníčků před jménem piva. S poslední větou nápojového lístku, KŘÍŽEK OZNAČUJE, ŽE DNES UŽ TOTO PIVO DOŠLO, nabývá zlověstného smyslu... Naštěstí toho dne nedošlo.

Začínali jsme v restauraci... Pít na lačný žaludek je nezdravé.

Co jiného si dát v pivovaru k jídlu než pivovarský guláš?

Vyzkoušel jsem všechna piva, některá myslím i opakovaně. Stejně ale nejdůležitější bylo posedět s přáteli... O půlnoci se zavíralo. Tak jsme se přesunuli někam dál. Z celé akce jsem si odnesl pozitivní dojem. To je to, co se počítá.

Místo mého obvyklého závěrečného loga...